Hudební mládež ČR Společnost přátel J.Ježka Kazoo orchestra Časopis TAM-TAM Hud. škola YAMAHA Hudební výchova

Hudební mládež ČR



 Jméno a příjmení: 
• Proč se stát členem HM?

• Nová registrace

 Heslo:    


Články  

TAM-TAM


  Diskuse

Hudební nástroje (kapitola 2) - KYTARA Vydáno: 18.4.2008
Autor: Jakub Šimon Folta
6166 čtenářů



Tak, po časové prodlevě větší než malé (jsem jen člověk a kdekdo po mě chce hromadu věcí) se podíváme na nějaký ten nástroj… Z původních píšťalovitých nástrojů sešlo, neb nemám momentálně na doplnění zásadních informací tolik času, kolik bych rád, a podíváme se na – moment napětí – jak jinak, než na kytaru.

Kytara se vyvíjela a dodnes ještě vyvíjí všelijak zajímavě a vesele, nicméně jak už jsme si řekli minule, vývoj ponecháme jiným oblastem bádání. My se pokusíme nahlédnout na kytaru tak, jak vypadá dnes. A nebo přesněji – tak, jak kytary vypadají dnes. A protože různých kytar je opravdu hodně, už teď na začátku si říkám, že tuto problematiku rozvedeme do několika článků (alespoň bude více času na shromažďování informací o dalších nástrojích).

Když se řekne kytara, určitě si vybavíme toto:



a nebo něco tomuto podobného…

Zřejmě všichni vědí, že kytara je nástroj strunný, tedy chordofon, a řadíme ji mezi nástroje trsací či drnkací a kdo ví, jak se tomu ještě nadává :-) Každopádně nám to prozrazuje, že generátor je něco, čím se trsá nebo drnká. Takže třeba prsty anebo trsátko.

Zatím jsme si řekli všeobecně známé věci. Teď se můžeme podívat na to, jak se jednotlivé části kytary nazývají. Mrkneme se na klasickou kytaru (špaňalku).



Z čelního pohledu (malinko nakloněného nástroje) jsou na první pohled patrné tyto časti:
1. Vrchní (rezonanční) deska
2. Luby kytary – boky korpusu
3. Krk kytary a hmatník na něm umístěný
4. Hlavice
5. Kobyla
6. Ozvučný otvor
A zezadu pak:
2. Luby
3. Krk (hmatník z druhé strany)
7. Zadní deska
8. Patka



Teď bychom už měli vědět, jak se na kytaře co nazývá, jak to vypadá a kde to na nástroji najdeme, a tak se na jednotlivé části můžeme podívat trochu blíže.

1. Vrchní deska
Tato část kytary má zřejmě největší vliv na zvuk. Jedná se o slabou desku (cca 2-3 mm) vyráběnou z kvalitních rezonančních dřevin s rovně rostlými léty, u levných nástrojů se používají překližované materiály. Používá se buď smrk anebo cedr a deska je lícovaná – léta by měla být osově souměrná. Na povrchu je deska hladká a najdeme na ní ozvučný otvor a kobylku. Zevnitř korpusu je ale žebrovaná. Žebrování můžete vidět na následujícím obrázku



Žebrování kytar se různí podle modelu a typu kytary, má vliv na zvuk nástroje. Žebra většinou bývají z kvalitního smrkového dřeva. Funkcí vrchní desky je chvění, které tvoří zvuk. Desku rozvibrovávají struny, jejichž chvění je na desku přenášeno pomocí kobylky.

2. Luby – věnec
Boky kytary tvoří luby. Jejich tloušťka se pohybuje kolem dvou milimetrů a jsou vyráběny z kvalitních tvrdých dřev (javor, ořech, palisandr, mahagon) a nebo z překližovaných materiálů. Po ohnutí do požadovaného tvaru se luby spojí dolním a v některých případech horním špalíkem


luby spojené dolním špalíkem

a pak se přidá olubení – spojovací část mezi věncem a deskami


přidán horní špalík a po okrajích vnitřní strany je patrné olubení

v této podobě už je věnec hotový, zbývá jen zarovnat ho a spojit s deskami


věnec spojený s vrchní deskou

a máme hotový korpus



Když už jsme u korpusu, měli bychom si nejprve povědět něco o zadní desce kytary, než se pustíme dál…

3. Zadní deska
nebo taky záda bývají většinou ze stejného materiálu jako luby. Mimo zvuku nám jde u kytary totiž samozřejmě o stránku estetickou. Zadní deska je také lícovaná ze dvou částí jako vrchní deska a u levných nástrojů jak jinak než také překližovaná. I na zadní desce najdeme žebra, v tomto případě mají spíše zpevňovací funkci.


proces žebrování zadní desky


pasování desek na věnec

4. Krk
Krk kytary plní ve své podstatě funkci luku (i když je samozřejmě u kvalitního nástroje nepřípustné, aby byl ohnutý). Na hlavici, jež krk zakončuje, jsou upnuté struny do ladicích mechanik, v kterých se napínají podle požadovaného ladění. Dále nám pak funkce krku umožňuje hru na nástroj – krk má hmat tvarovaný tak, aby hra byla pohodlná a ruka se při pohybu a mačkání strun nenamáhala více, než je nutné.
Protože je krk vystavován velkému tahu strun, je zhotovován z kvalitních tvrdých dřev (javor, mahagon…). Součástí krku je hmatník, který také bývá vyroben z tvrdého dřeva, často se používají esteticky zajímavé exoty. Na hmatníku jsou pak rozmístěny pražce ve vzdálenostech určených tak, aby nám to hezky ladilo. Kdyby to někoho zajímalo blíže, ať se zeptá J
Když je krk hotový, napasuje se na korpus a může začít povrchová úprava nástroje, která bývá u ruční výroby nejsložitější a nejzákeřnější.


krk napasovaný ke korpusu

V konečné fázi výroby kytary se přidá kobylka, ladící mechaniky, natáhnou se struny a už to hraje :-)

Tak, pro dnešek je to zatím vše, další článek o kytarách se objeví co nevidět.

Autor: Jakub Šimon Folta
Vydáno: 18.4.2008
6166 čtenářů
vytisknout článek




Hlavním sponzorem Hudební mládeže ČR je firma Ventima, s.r.o.


© Hudební mládež ČR